Jelikož tenhle článek píši pro canicrossový kalendář, mám co do činění s lidskými i psími sportovci, které tímto všechny zdravím! Věřím, že všichni lidští sportovci, kteří jej právě čtou, ví, jaké to je namáhat své tělo často až na hranici jeho aktuálních možností, jak se cítí před tréninkem či závodem, jak ihned po něm a co se s celým tělem děje druhý den. Stejně tak určitě každý z vás někdy podal výkon bez předchozího zahřání, rozhýbání a bez závěrečného protažení. Jak vám potom bylo, pamatujete si? Když vaše tělo má možnost srovnání, vybralo by si tuhle „hurá“ variantu pokaždé? Trénink za tréninkem, závod za závodem?
Naši pejsci jsou obdivuhodní sportovci. Podávají neuvěřitelné výkony a jsou vždy připraveni k akci. Jejich nadšení pro pohyb jim umožní se překonat, i když je zrovna něco pobolívá. Tam, kde my si dáme chvilku volna na zotavení, oni ve jménu pohybu vyrážejí vpřed. I když o jejich pohybový aparát nepečujeme tak, jak si zaslouží, trvá někdy hodně dlouho, než se problém projeví. Chceme ale, aby na to došlo?
Pojďme se dnes podívat blíž na strečink. Strečink je alfou a omegou sportovních výkonů vašeho pejska a hned zjistíte proč:
- Udržuje svaly i šlachy pružné a v kondici
- Významně snižuje riziko poranění (natrhnutí svalů, šlach, mikrotraumata)
- Zlepšuje kloubní pohyblivost
- Zvyšuje výkonnost (prováděné pohyby jsou efektivnější)
- Předchází svalové nerovnováze
- Napomáhá lepším reakcím, pohotovosti
Je to jednoduché: sval, který je zkrácený, nebude v případě potřeby schopen reagovat tak pohotově jako pružný, správně fungující sval. Je tak náchylnější k různým druhům poranění. Stejně tak časem nedovolí kloubům ve svém okolí se hýbat v jejich plném rozsahu, což může vést až k nerovnoměrnému zatížení chrupavky.
ZÁSADY SPRÁVNÉHO PROTAŽENÍ (a všechny jsou stejně důležité)
- Strečink provádíme vždy na zahřátých svalech! (po tréninku pejska „vychodíme“ a pak protáhneme, po příjezdu domů hodinu poté již ztrácí strečink smysl)
- Protahované končetiny musí vždy zůstat v ose těla
- Do protažení jdeme vždy pomalu a stejně tak pomalu se vracíme
- V protažení vydržíme alespoň 20 vteřin, opakujeme alespoň 2x
- Končetinami pejskům nekmitáme ani je za ně netaháme!
- Vnímáme rozsah pohybu svého pejska a tomu strečink přizpůsobíme (ke zlepšení se propracujeme postupně)
Strečink lze provádět vestoje nebo vleže. Doporučuji postupně pejska navyknout na obě varianty, každá má své výhody. Pokud protahujete psa vestoje, vždy ho opřete druhou stranu o svoje nohy, abyste mu poskytli stabilitu i během strečinku, kdy má jednu nohu ve vzduchu.
- Foto – P noha dopředu (rukou stabilizujeme ramenní kloub, druhou rukou uchopíme za loktem a nohu „pošleme“ dopředu do protažení)
- Foto – P noha dozadu (nohu „posíláme“ pomalu vzad, doprotáhneme lehce druhou rukou za loketním kloubem)
- Foto – Z noha dopředu (nohu lehce skrčte a rukou stabilizujte koleno. Teď už se stehno nehýbe a vy protáhnete „spodní část“ nohy) – toto se pejskům zpravidla moc nelíbí, protahovanou část mají totiž velmi často zkrácenou. Postupujte proto pomalu a s citem.
- Foto – Z noha dozadu (nohu uchopíme nad kolenem a pomalým pohybem pošleme do protažení vzad – druhá ruka slouží jen jako pojistka, že noha zůstane v ose, netahá za ní!)
AKTIVNÍ STREČINK
Aktivní strečink znamená, že ho pejsek provádí sám. Většinou ho využíváme k protažení zad a krku, zde je víc než vhodné, aby si pejsek nastavil rozsah pohybu sám. My ho jen navádíme rukou s pamlskem. Opět platí, že vše děláme pomalu a v protažení chvíli vydržíme. Více o aktivním strečinku se ještě povíme…
Při dodržení správných zásad se nemusíte bát, že byste svému pejskovi nějak ublížili. Pokud přesto máte nějaké pochyby, nejasnosti nebo dotazy, neváhejte se na mě obrátit. Stejně tak pokud se vám cokoliv nezdá, některé pohyby jsou pro pejska bolestivé, cítíte pod rukama zvýšené napětí nebo slyšíte křupání v kloubech, je na místě rada odborníka.